Vol m nedalek v hledov m sto nad Klimkovicemi, kde zn m kousek nad t mto historick m m ste kem p e

Alpy  |  Karpaty  |  Kavkaz jute cord Pr vodci  |  asopis  |  jute cord P ipravujeme  |  Mapa poho  |  Panoramata  |  Sout e  |  Kalend
vod   |   Treky, turistika jute cord   |   Horolezectv   |   Cykloturistika   jute cord |   Chaty, tulny   |   Tipy na v let   |   Na e hory   |   V bava, testy   |   Extra, jute cord slu by   |   Seznamka Rozhledny   |   Hrady v R   |   Slovensk hrady   |   Horsk vrcholy   |   Skaln m sta   |   Jeskyn jute cord   |   Vodop dy   |   Plesa   |   Sedla a doliny   |   Pam tky   |   Geomorfologie
Nedaleko od Ostravy, na jej m ji n m okraji, se nach z skv l v hledov m sto, a to mezi m ste kem Klimkovicemi a H lovem. Klimkovice (252 m n.m., 5 000 obyvatel) se p ipom naj ji v roce 1386 a mimo jin byly p sobi t m spisovatelky Jarmily Glazarov , kter zde um stila m sta d je sv ch rom n Roky v kruhu a Vl j ma.
Klimkovice je t nen le z Ostravsk p nvi, ale k Moravsk br n - podcelku Odersk br na a okrsku Klimkovick pahorkatina, je ji nad vyhl dkou soused s N zk m Jesen kem . Na severoz pad od Klimkovic le H lov, p vodn mal osada, kter se od po tku devades t ch let minul ho stolet proslavila jodobromov mi L zn mi Klimkovice , kter j maj vodu z vrt u nedalek Polanky nad Odrou.
Jejich architektonick e en budov je pozoruhodn a rovn volen barvy mohou mnoh ho p ekvapit. Je to zde zcela n co jin ho, ne star historick budovy esk ch l zn , na kter jsme zvykl . Nejvy bod v b ku N zk ho Jesen ku je v t to oblasti nedaleko l zn u h jovny - 341 m n.m. Rovn odtud jsou Beskydy jako na dlani.
Je t m letn kv tnov den minul ho roku, modr obloha, a kdy jsem se v toporn m p edklonu, p ipom naj c opilce, vracej c ho se k r nu ze Stodoln ulice, nasoukal v Porub do st rnouc fabie, poc til jsem siln nutk n se alespo zd lky pokochat sv m krajem. Ale odkud?
Vol m nedalek v hledov m sto nad Klimkovicemi, kde zn m kousek nad t mto historick m m ste kem p ed H lovem posv tnou starod vnou vyhl dku Na l ni s l pou (star t istalet vydr ela do roku 1947, kdy jsem m l jeden rok), pam tn kem a k em z roku 1863 i s lavi kou, kterou dnes po ertech nutn pot ebuji. Chodit n jak neum m.
Used m na ni znaven do st nu vo av ho stromu a nech v m se asi dvacet minut un et n dherou kolem a laskat se vzpom nkami, je m vracej na d v rn zn m p vabn m sta tohoto m ho rodn ho kraje. A l ska k n mu je t zraje, ukazuje mi po d nov taje, stud neznaje.
Vzhledem k tomu, e se i s v hledovou lavi kou nal z m na v chodn m v b ku N zk ho Jesen ku ve v ce okolo t set metr nad mo em, jev se mi odtud n inn geomorfologick celky, ji n le c ke Karpat m (tedy Ostravsk p nev i Moravsk br na), jako dlouh m lk prohlube , nad kterou v ak ji odv n vystupuj k obzoru kope ky Podbeskydsk pahorkatiny a za n u v vod v cel sv nadp irozen kr se Moravskoslezsk Beskydy se sv mi nejvy mi velik ny - Lysou horou , Smrkem , Kn hyn , Radho t m i Travn m .
Kolik kr sn ch chvil mi ji m milovan hory poskytly a co mi je t p edaj ? V m pevn , e toho bude i nad le hodn - m m sv horalsk zku enosti komu p ed vat. A to d de ci d laj r di, hlavn kdy se to in dobrovoln .
Na severu se v m rn m oparu zdvih h eben Slezsk ch Beskyd s Velkou antoryj a Velk m Sto kem a horsk podkova se pak uzav r na jihoz pad hradem jute cord Star Ji n na Starojick m kopci. Za n m ji na jihu ezlo p ej m Moravsk br na se sv m nejvy m bodem - Lu ickou str (339 m n.m.), kter zde rliv st e rozvod dvou mo - ern ho a Baltsk ho.
eky Odra a Be va se m jej v protism ru a jejich vody se ji nikdy v ivot nepotkaj . M j kraj je odvod ov n ekou Odrou, do n p it kaj toky, pramen c v hor ch (jak jinak) - Opava, Ostravice, jute cord Ol e, Lu ina, Ond ejnice, Lubina. Na l ni, turistick mapa
Moravsk br na p ech z plynule do Ostravsk p nve (nejvy Kouty - 334 m n.m. u Sedli ) na severu republiky v m stech elezni n trat - Polaneck spojky mezi Svinovem a Z b ehem, tedy v prostoru, kde za druh sv tov v lky prob hla nejv t bojov akce na zem tehdej jute cord ho okle t n ho st tu. Ostravsk operace! Vzpom n m si na sv d tstv ve Stalingrad jute cord (dne n Z b eh), kde jsme jako kluci b n nal zali ostr n boje a k ece Od e jsme v bec nesm li kv li min m. Noha nohu mine - mina nohu nemine, jemine !
Jsou vid t ostravsk s dli t , kter dala nutn azyl hutn k m, horn k m a dal m profes m " ern " Ostravy. Za v echno asi m e n lez ern ho uhl v 18. stolet (v roce 1763 na dne n Slezsk Ostrav v dol Bur a), pak n sledoval logicky ne prosn rozvoj hornictv a hutnictv .
Jsem r d, e bydl m pr v v Ostrav , jsem s n spjat pupe n rou hutn ka a tul ka po Beskydech. Odpou t m i kom n m. Kom ny - ovzd